Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Malý příspěvek na téma Dekonstrukce Rasy

Lidé se zamýšlí nad koncepty sexuálních a genderových identit, přiznakovostmi a nepříznakovostmi. V tomto eseji se budu zabývat konstruktem rasové příslušnosti a důsledků z ní plynoucích. V reflexi užívám nekorektních výrazů k označení etnických skupin. Rozhodla jsem se tak nakonec z toho důvodu, že označující termín lépe popisuje danou situaci v daném historickém kontextu.

Koncept „rasy“ si uvědomuji jako téma prolínající se skrz naskrz různými vědními obory. Počínaje, biologií a anatomií, procházeje přes humanitní vědy, geografii a historii a v důsledku jejich nepříliš zdařilým praktickým uchopením – politikou. Ve všech těchto oblastech se koncept „rasy“ více či méně objevuje a je používán jako analytický nástroj.

Prostřednictvím „rasy“ jsou vysvětlovány úspěchy ve sportu, kulturní odlišnosti a zvyky či milníky v historii. Prostřednictvím konceptu „rasy“ se dítě v nejranější socializaci setkává s nespravedlností, ať už jako dítě „normální“ (které v rodině a ve škole slýchá o zneužívání sociálních dívek) či „jinaké“ (které naopak zažívá různé podoby ostrakizace na vlastní kůži).

Koncept „rasy“ je užívaný od nepaměti k odůvodňování různých (pozitivních i negativních) jevů ve společnosti. I v našem moderním světě globálního trhu, internetových sítí a progresivní medicíny se stále úpěnlivě držíme tradicionalistického a zastaralého konceptu, že někdo, kdo se od nás vizuálně odlišuje, je z vlastní podstaty odlišný, „jinaký“, „nenormální“, jiný než „my“.

V období kolonialismu jsme si vybrali jako podstatu odlišnosti barvu pleti  - nikoliv velikost nosu, poměr velikostí palce a ukazováčku na noze, nedostatečnou výšku či nadváhu, přestože všechny tyto vizuální odlišnosti jsou tu a tam posmívány. Vybrali jsme si barvu pleti a zoufale se jí stále držíme.

 

Bylo to tak vždycky

Jiná „rasa“ pro nás představuje „odchylku od normy“, jako kdyby v ní vrozeně bylo něco nám zcela odlišného. Není to přitom tak, že by rasové či etnické skupiny dnes žili jinak nebo méně kvalitním způsobem života. Dokonce jej, dostanou-li příležitost, mohou žít docela stejně jako my, alespoň co se kvality týče.

Samozřejmě, že vždy argumentujeme špatnou hygienou, špatnými společenskými návyky či kriminalitou a můžeme se o takovém scénáři přesvědčit z relativně nedávné historie.

  • V 1. polovině 20. století Hitler schvaluje rasistické zákony, ustavuje koncept „nadrasy“ a charakteristiky „parazitujících ras“ (Židé, Cikáni, Slované), nebezpečných pro společnost, „nehodných žití“ (Lebensunwertes Leben).
  • Škola malého stromu vypráví, jak v první polovině 20. století žili Indiáni na oddělených územích vedle „bílé“ většiny. Obě skupiny žily podle svých zvyklostí, přesto byli Indiáni nadále za svou „bezbožnost“ a „nízkou kulturu“ ostrakizování, byly jim odebírány děti a za své zvyklosti byli krutě trestáni.
  • Jako zabít ptáčka vypráví situaci amerických Černochů v první polovině 20. Století. Žijí na krajích měst, mohou zastávat jen určité práce a nejsou připouštěni ke vzdělávání a správě společnosti. Za pachatele kriminality jsou automaticky považováni právě oni, jelikož nemohou rozporovat slova „bělochů“.

Dnes hrůzy páchané na těchto skupinách hlasitě odsuzujeme, opovrhujeme tehdejšími utlačiteli a nechápeme, jak mohla společnost k takovým excesům dospět. Většina těchto skupin je dnes součástí naší multikulturní společnosti, podílí se na správě veřejného života a mohou být voleni do nejvyšších politických pozic.

 

Čarování s jednoduchým řešením

V českém prostředí je tomu zatím jinak s "Cikány". Jelikož si jsou výše zmíněné procesy velmi podobné, lze očekávat, že postupně dojde i v naší kultuře k nějaké „inkluzi“, a že budeme schopni akceptovat jiné její podoby. Proces je to však zdlouhavý a mnohdy se velmi komplikuje, ocitne-li se společnost před nějakým problémem. V takovém případě jsou vždy obviňováni ti „jiní“, společnost ráda najde snadného viníka, obzvláště, nabídne-li jim ho uhlazená tvář s výbornou rétorikou.

Přes všechny mé snahy být tolerantní vůči jakékoliv odlišnosti si však sama často uvědomuji vlastní rasistické předsudky. V mém případě jsou nastartovány strachem – například když večer potkám skupinu nepřátelsky vyhlížejících, a velmi často právě etnických mladíků. A uvědomuji si, že se jedná o rasové i genderové předsudky. Jinak bych smýšlela o skupině „bílých“ kluků či o skupině asijských holek. Na druhou stranu také vím, že stejné pocity ve mně vzbuzuje skupina na první pohled narkomanů, opilců či bezdomovců. Není to totiž strach z rasy, ale strach z kriminality. A přestože je jistá skupina s kriminalitou spojována častěji, než jiná, neznamená to, že je kriminalita imanentní jejich etnicitě.

Kriminalita je patologický jev a neexistuje důkaz, který by potvrdil, že patologické jevy jsou vrozené některé konkrétní „rase“. Patologické jevy vznikají jako důsledek socializace, jsou produktem společnosti. Společnosti, kterou utváří její většinová skupina. Stejně tak, jako rodiče stanovují normy svým dětem, stejným způsobem většinová společnost stanovuje normy té menšinové. A stejně jako rodiče v některých aspektech selhávají, selhává v některých aspektech i společnost.

 

Obrácená kauzalita kriminality

Jelikož jsme stanovili jako jeden z analytických nástrojů společnosti koncept rasy, majoritní skupinou, která utváří pravidla, je ta „bílá“. Sama sebe vnímám jako příslušející k této majoritní skupině. Spíše než o rasu se však podle mého názoru jedná o společenskou třídu.

Ta druhá část společnosti se totiž vyznačuje nízkou ekonomickou úrovní, nízkým vzděláním a nízkou životní úrovní – znaky, které podle mého názoru přísluší spíše k charakteristice nejnižší společenské třídy. V konceptu „rasy“ a třídy však společnost používá obrácenou kauzalitu. To, že jsou v této skupině zastoupeni především etničtí jedinci není důvodem, ale důsledkem. Není pravda, že příslušnost k jinému etniku znamená automaticky příslušnost k nízké třídě. My jen nedáváme etnickým lidem příležitosti a sami je odsouváme na okraj společnosti.

Je chybou většinové společnosti, že nastaví systém, který lze zneužívat. A musíme si přiznat, že zneužívání sociálních dávek, oblíbená rétorika stavěná v českém prostředí vůči Romům, opět není záležitost rasy, ale třídy. Kromě velké části Romů je zneužívá z různých důvodů také velká část „bílých“. Na samostatnou úvahu by stačilo zamyslet se nad samotným spojením „zneužívání dávek“.

Je naše chyba, že jsme vytvořili až kastovní systém, ve kterém jedna skupina lidí nemá šanci se ze své pozice vyšplhat. Jakmile bude společnost prostupnější, politici nebudou hledat snadné viníky s cílem sebevyzdvižení na laciných heslech a sami se naučíme být tolerantní, pak může rasismus z naší společnosti vymizet.

 

 

Autor: Martina Žilková | čtvrtek 23.10.2014 17:04 | karma článku: 0 | přečteno: 34x
  • Další články autora

Martina Žilková

Vyhnání z Ráje z dílny Lany del Ray

Konečně jsem si pustila dlouho odkládané Tropico. Krátkometrážní film napsaný dream-popovou zpěvačkou Lanou del Ray a režírovaný Anthony Mandlerem avizoval zpracovávání biblických motivů prolínajíích se se softpornografickou scénou špinavých strip-klubů, za které by se nemusel stydět ani Quentin Tarantino.

8.8.2014 v 22:29 | Karma: 3,72 | Přečteno: 66x | Diskuse| Ona

Martina Žilková

Paříž, je krásná, velkolepá... a neuvěřitelně vyčerpávající

Mám několik vysněných destinací, ve kterých bych chtěla strávit alespoň část svého života. Dominuje tomu anglický venkov, protože zatím, co jsme poznala, mi britská architektura, jejich chování a politika (nejen ta vysoká), připadá nejpřitažlivější. A venkov proto, že jsem doslova zamilovaná do malých domků se třemi schody ke vchodovým dveřím červené barvy. Nebo k domkům s modrými okenicemi. A s velkou, anglickou, neuspořádanou zahradou, ve které Vás nikdo nepřidává na seznam teroristů proto, že šlapete po trávníku. Jedním z těch míst je také PAŘÍŽ.

7.8.2014 v 17:46 | Karma: 0 | Přečteno: 54x | Diskuse| Ona

Martina Žilková

Zatracený "Uloupený ráj"

Chtěla jsem si na léto k moři nabrat lehký čtení a tak když jsem se jednou ve volné chvíli procházela po Luxoru, padly mi do ruky dvě knihy z výprodeje.

10.7.2014 v 16:07 | Karma: 0 | Přečteno: 34x | Diskuse| Ona

Martina Žilková

A tak jsem je ustříhla...!

Dlouho jsem čekala na své dlouhé vlasy. Narůstaly mi od maturity, kdy jsem se neprozřetelně, neuváženě, podomácku a zcela neuměle ostříhala na mikádo. Teď mám za sebou tři roky bakalářského studia a jeden semestr navazujícího a hle, svou chybu jsem zopakovala! Tentokrát toho ale nelituji...

5.2.2014 v 16:21 | Karma: 10,22 | Přečteno: 412x | Diskuse| Ona

Martina Žilková

Býti ženou - to je vhodná kombinace podpatků i pohorků

Nedávno jsem narazila na výrok jedné osobnosti z řad dámských lifestylových magazínů. Stěžovala si v něm, že bude muset v rámci své práce strávit nějakou dobu v horských podmínkách a kladla si otázku, jak že to má provést, aniž by byla nucena jít nakupovat boty do Hudy sportu.

28.12.2013 v 20:20 | Karma: 0 | Přečteno: 23x | Diskuse| Ona

Martina Žilková

Podzimní dobrota: Horký mrkvový koláč s jablky a medem

Podzim. Přichází taková ta lezavá doba, kdy má člověk chuť zahuhňat se do vlněné deky, pít svařené víno a dívat se jak na orosené sklo dopadají kapičky deště. Zalézt do spousty dek a uložit se k zimnímu spánku. Nebo alespoň zpoza těch dek nevylézt dál, než na noční stolek pro knížku a hrnek čaje. A protože jsem hrozný mlsoun, automaticky mi na mysli vytanula také dýňová polévka, pečené brambory a horký, z trouby právě vytažený koláč.

26.9.2013 v 16:32 | Karma: 3,00 | Přečteno: 51x | Diskuse| Ostatní

Martina Žilková

Co miluji na Praze: červené střechy

V Praze už bydlím třetím měsícem a stále jsem se ještě pořádně nerozkoukala. Je to tak krásné město, i pro mě jako částečného misantropa. Když si odmyslím ty davy lidí, začne na mě přímo dýchat ta atmosféra starého města, které pamatuje velké doby a velké osobnosti.

23.8.2013 v 17:17 | Karma: 5,64 | Přečteno: 162x | Diskuse| Ona

Martina Žilková

Rituály o samotě - moje malé meditace

Mám ráda svoje samotářské rituály. Jsou to činnosti, které mě na chvíli odtrhnou od okolního světa a můžu se při nich ponořit sama do sebe. Nechci tím vůbec říkat, že se vyhýbám společnosti. Naopak. Ale do jisté míry je potřebuju, abych si tu společnost mohla užívat.

28.6.2013 v 9:05 | Karma: 0 | Přečteno: 26x | Diskuse| Ona

Martina Žilková

Reakce na mou kritiku na BListech

Ráda bych reagovala na kritiku mé osoby v jednom článku neznámého autora na BListech. Autor píše, že můj překlad německého projevu spolkového prezidenta Joachima Gaucka je manipulující a článek celkově hodnotí jako paskvil. Chtěla bych věty mého překladu obhájit.

27.6.2013 v 18:29 | Karma: 0 | Přečteno: 22x | Diskuse| Ona

Martina Žilková

Reakce na mou kritiku na BListech

Ráda bych reagovala na kritiku mé osoby v jednom článku neznámého autora na BListech. Autor píše, že můj překlad německého projevu spolkového prezidenta Joachima Gaucka je manipulující a článek celkově hodnotí jako paskvil. Chtěla bych věty mého překladu obhájit.

27.6.2013 v 18:18 | Karma: 0 | Přečteno: 25x | Diskuse| Ostatní

Martina Žilková

Den, kdy jsem zestárla; den, kdy jsem se rozhodla být šťastnější

Dneska se mi stala zvláštní, a popravdě dost děsivá věc. Zírala jsem na sebe do zrcadla, tak, jak to poslední dobou dělávám – není to marnivost, pozoruji výsledky. Mám naordinovanou speciální stravu, věnuji se speciálnímu pohybu a moje tělo začíná získávat ty tvary, které jsem si vždycky přála. A tak jen tak motivačně zírám. (Dobře, možná jsem na sebe zírávala i dříve, ale o tom teď řeč není).

12.4.2013 v 22:17 | Karma: 3,53 | Přečteno: 84x | Diskuse| Ona

Martina Žilková

Jsem královna prokrastinace, ale dokážu zázraky

Jen mě k tomu musí někdo nakopnout. Posledních pár měsíců, od té doby, co mi takřka skončila škola, jsem úspěšně obhájila titul královny prokratinace. V mém područí se skýtá království mého pokoje a mými poddanými jsou knížky (nikoli literatura faktu), internet, časopisy a jídlo.

2.4.2013 v 18:25 | Karma: 0 | Přečteno: 25x | Diskuse| Ona

Martina Žilková

Srovnej každý měsíc svoje dluhy – aneb adieu mému shopaholismu

Stejně tak jako asi většina dívek a žen mám problém udržet si nějaký základní rozpočet. Jakmile se dostanu k penězům - sama nevím, jak je to možné, během krátké chvíle zmizí. Na konci měsíce už odpočítávám dny než mi přijdou další. A není to proto, že bych měla peněz málo. Ani si nemyslím, že bych s nimi nějak špatně hospodařila.

26.3.2013 v 21:24 | Karma: 0 | Přečteno: 33x | Diskuse| Ona

Martina Žilková

Jak je důležité smířit se s minulostí

Každý má ve svém životě nějaké ty bolístky. V průběhu každé životní etapy dochází v našem světě k nějakým kolizím, konfliktům a neuspokojením. Vědecky vám to může doložit Erikson a jeho model vývoje osobnosti.

20.3.2013 v 8:20 | Karma: 0 | Přečteno: 25x | Diskuse| Ona

Martina Žilková

Valentýnský perníček

Přidávám další recept - božský perník, který jsem dala dohromady z původního receptu od tchýně, který jsem "dolepšila" o jeden skvělý tip z internetu

14.2.2013 v 20:43 | Karma: 0 | Přečteno: 79x | Diskuse| Ona

Martina Žilková

Sonáta mužům

Muži. Ti měli v mém životě už od útlého dětství velmi výsadní a neodjímatelné postavení.

28.1.2013 v 19:45 | Karma: 0 | Přečteno: 25x | Diskuse| Ona

Martina Žilková

Mé ohlédnutí za uplynulým rokem

Konečně jsem se dostala k tomu, abych dala dohromady své vlastní ohlédnutí za uplynulým rokem. Stalo se toho spoustu, spoustu nehezkých věcí, ale celkově nemohu jinak, než si ten rok pochvalovat. A možná je to i tím, že špatné věci ráda zapomínám, a z těch hezkých si schovávám různé fetiše, které mi je pak připomínají:-)

5.1.2013 v 14:40 | Karma: 0 | Přečteno: 22x | Diskuse| Ona

Martina Žilková

Šedé, šedivé dny

Už se vám podařilo vykročit do dne levou nohou? A třeba dokonce bez vlastního přičinění? Inu, stává se. Hlavně se tím nenechat odrovnat.

30.12.2012 v 14:50 | Karma: 0 | Přečteno: 25x | Diskuse| Ona

Martina Žilková

Čas dobrých skutků

Kdyby mi bylo stále deset a sbírala jsem bobříky, napíši si velkou čárku do seznamu svých dobrých skutků.

23.12.2012 v 16:10 | Karma: 0 | Přečteno: 106x | Diskuse| Ona

Martina Žilková

Adventní transformace

Přichází zase to neklidně klidné předvánoční, přednovoroční období, kdy si všichni vykreslují, co všechno se v jejich životech následující rok změní a co dokáží nadále dělat lépe.

10.12.2012 v 20:58 | Karma: 0 | Přečteno: 15x | Diskuse| Ona
  • Počet článků 39
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 55x
Sledujte mě dále na Pihovata.cz

Jsem snílek se zálibou v krásných věcech a návodech ke štěstí. Takže mě, prosím, nikdy neberte úplně vážně :)