Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sonáta mužům

28. 01. 2013 19:45:54
Muži. Ti měli v mém životě už od útlého dětství velmi výsadní a neodjímatelné postavení.

Moje první láska byl Martin ze školky. Milovala jsem ho samozřejmě kvůli jménu! Byli jsme dokonalý páreček, Martin a Martina, Xena a Herkules. On byl muž činu, já byla jeho divou – on mě učil sprostá slova, já mu kreslila sprosté obrázky (které se v té době samozřejmě omezily pouze na líbající se dvojice, ani nevím, kde jsem k takovému empirickému poznání v tomto věku dospěla, ale pamatuji si to velmi barvitě). Postupem času se vyloupnul v pěkného grázlíka. Je to tak, vždycky jsem tíhla spíše s těm „bad boyům“.

Radši ani nepočítám, kolika takovými známostmi jsem od puberty prošla (počínaje dohadováním se s nejlepší kamarádkou o hezouna páté třídy, konče mým gotickým obdobím, které ve mně vyvolal jistý homme fatal, dá-li se to tak říci, který si později nechal potetovat obličej). Vždycky bylo nejvíce vzrušující mít někoho jistým specifickým a společensky nekonformním faktorem odlišného od ostatních, a největší nuda byli ti „hodní kluci“, co by se pro vás rozkrájeli. A z tohohle kolotoče mě vytáhl můj Honza.

Okolnosti, díky kterým jsme se setkali, byly samy o sobě dost zvláštní. Ve čtrnácti byl moje platonická láska, pak jsme se dali dohromady a od té doby se spolu vezem na horské dráze. Obdivuji ho, rozčiluje mě, je mi nejlepším přítelem a zárveň nejhorším kritikem. Vzhlížím k němu a zároveň se ho snažím měnit. Můj život je prostě plný rozporů, ale tak to má podle mého každý.

294834_102283353216398_100003042012802_17562_421428681_n.jpg

Říká se, že má-li člověk dlouhodobého partnera, přestane o sebe dbát. Proto si taky pravděpodobně muži pořizují milenky – protože chtějí, aby jim z peřin vykukovaly červeně nalakované nehty, aby se mohli kochat pohledem na hezky upravené vlasy, aby se mohli rozplývat nad formovanou postavou. Tohle všechno vím. A vede mě to občas ke zdánlivě úplným nesmyslům. Už pár let si kvůli němu barvím vlasy, protože se bojím, že mě opustí, když pro něj nebudu dost hezká. A stejně vím, že když se vedle něj probudím, celá pomuchlaná a rozcuchaná, řekne mi, že takhle mi to sluší nejvíc.

Chápe mě i přesto, jak umím být nesnesitelná. Jsem člověk příšerné povahy. Uvědomuji si to, ale občas si prostě nemůžu pomoct. Moje emoce následují dráhu kosínusoidy, stále nahoře a dole, neumím být chvíli stálá. On je jediný, kdo dokáže krotit mojí impulzivitu, která se může naakumulovat do jednoho bodu a každou milisekundu hrozí exploze. Dokázal mi odpustit i když jsem ho párkrát zklamala. Za to jsem mu hrozně vděčná. A má se mnou trpělivost, něco, co já stále ještě neovládám.

Dodnes jsou pro mě muži zatraceně důležití. Ale už z poněkud jiného pohledu, než když jsem v pubertě upřednostňovala jejich společnost.

Něco z jejich světa je pro mě ohromnou inspirací. Jak dokáží proklouzávat životem, aniž by museli přemýšlet o sedmi krocích dopředu a pěti záložních plánech. Nebo to na nás alespoň po celou dobu hrát! Jak dokáží být odkazem všech nesvárů a intrikaření mezi ženami, dokonce i mezi blízkými kamarádkami, a zvládat to bez make-upu, módy, dokonce s dva dny starými ponožkami. Nebo to, jak je možné, že je technologie poslouchají na slovo, ačkoli opakují ty samé rituály mačkání týchž tlačítek, ovšem s výrazně úspěšnějším výsledkem. Nepochopím to. Ale zbožňuji je. Každého jednotlivého potřebuji ve svém životě a nepřestávají mě překvapovat. Ten můj samozřejmě nejvíc.

Autor: Martina Žilková | pondělí 28.1.2013 19:45 | karma článku: 0.00 | přečteno: 23x


Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ona

Jitka Štanclová

U mě dobrý a u vás?

Teda abych to zase s tím výrokem nepřehnala! Mám na mysli paměť. Jak se prý křížky množí, ubývá něco v mozku a pak přibývají maléry.

24.6.2018 v 19:35 | Karma článku: 19.97 | Přečteno: 520 | Diskuse

Lenka Šnajdrová

Já! Já. Já?

Máte děti? Péče o ně je prý v dnešní době stále snazší. Čím to je, že spousta lidí se rozhodla mít jen jedno či třeba žádné? Na to existuje spousta odpovědí. Jednou z nich je právě tahle...

24.6.2018 v 18:08 | Karma článku: 19.93 | Přečteno: 666 | Diskuse

Berta Zázvorková

Můj názor na duchovní průvodce transformací života

Kurz, který ve mně spustil drobnou nechuť ke všem těm osvíceným lidem, kteří "vědí" něco víc a mají "dar" v druhých objevovat příčiny chmur, trval několik měsíců a byl dost intenzivní. Jednou týdně se skupinka asi dvanácti osob

23.6.2018 v 20:42 | Karma článku: 13.25 | Přečteno: 385 | Diskuse

Mirka Pantlíková

O okurkách a naštvaném řidiči

Milí adminové, sdělila jsem vám, že se jako neřidička nemohu zúčastnit akce o dopravě, a o naštvaných řidičích – ale jen co se dnešek se včerejškem sešel, všechno je jinak...

22.6.2018 v 16:53 | Karma článku: 14.32 | Přečteno: 531 | Diskuse

Ivana Dianová

Koukej se dobře, člověče, ať nezíráš

Přistoupila ke mně upravená žena, tak čtyřicet let. V ruce lejstro s hlavou: nějaká asociace by ráda založila školu pro hluchoněmé. Aha, petice, napadlo mě. Začala jsem číst, zatímco žena pomlaskáváním naznačovala polibek.

21.6.2018 v 23:04 | Karma článku: 38.16 | Přečteno: 4022 | Diskuse
Počet článků 39 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 44

Sledujte mě dále na Pihovata.cz

Jsem snílek se zálibou v krásných věcech a návodech ke štěstí. Takže mě, prosím, nikdy neberte úplně vážně :)

 





Najdete na iDNES.cz