Co miluji na Praze: červené střechy

23. 08. 2013 17:17:07
V Praze už bydlím třetím měsícem a stále jsem se ještě pořádně nerozkoukala. Je to tak krásné město, i pro mě jako částečného misantropa. Když si odmyslím ty davy lidí, začne na mě přímo dýchat ta atmosféra starého města, které pamatuje velké doby a velké osobnosti.
 http://mc-blue.deviantart.com/

Jedním z míst, které jsem vždycky ráda navštěvovala, když jsem do naší metropole zavítala, byl Pražský hrad. Ani ne tolik kvůli sídlu prezidenta, dokonce ani ne tolik kvůli monstózně krásnýmu svatovítskému chrámu. Nejvíc se mi tam líbí výhled na ty červené střechy Malé Strany. Není to tak božsky nádherný pohled jako na katedrálu, ale na rozdíl od ní mě naplňuje hřejivým a vřelým pocitem, tak jako to umí třeba táborák, svařené víno a chlebíčky na rodinné oslavě nebo čerstvě převlečená a rozestlaná postel.

A podobný výhled mi byl jako bonus nadělen k mé nové práci. Kromě toho, že mám konečně pocit, že moje práce přináší hodnoty, kromě toho, že pracuji v útulné kanceláři (a můžu si do ní postupně nanosit všechny ty věci, které jsem vždycky v práci mít chtěla - jako jsou lodičky na přezutí, hrnek se zásobou čaje, krém na ruce a zásobu odborné literatury), tak kromě toho taky přímo z té kaceláře vidím na červené střechy pode mnou. A je mi v práci krásně.

(teď tedy klepu na dřevo, abych to nezakřikla)

Autor: Martina Žilková | pátek 23.8.2013 17:17 | karma článku: 2.76 | přečteno: 111x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog XXXXXIII.

Kostýmy pro své životní role mohu dělit na kancelářské, společenské, masérské, domácí a v poslední době často užívané pracovní.

19.11.2018 v 16:04 | Karma článku: 9.88 | Přečteno: 276 | Diskuse

Monika Kleinova

Osvědčené babské recepty na kašel zabraly

Kašlu na všechno. Na přítele, povinnosti i na práci. Už týden. A to mám za pět dní odlétat na dovolenou. Nezbývá, než na kašel přestat kašlat a vyzvat ho k souboji. Zbraní je dost, jen kterou a kdy použít?

18.11.2018 v 20:05 | Karma článku: 22.54 | Přečteno: 641 | Diskuse

Jan Hulik

Dopis ženě, kterou jsem neopustil.

Ahoj ! Konečně Tě tak mohu pozdravit. Miluji Tě snad ze všech nejvíce i když Tě navedli, říkat o mě nepěkné věci.Samozřejmě se na tebe nezlobím.

18.11.2018 v 10:00 | Karma článku: 9.47 | Přečteno: 373 | Diskuse

Jana Hrubešová

Tenká hranice mezi životem a smrtí!

Lze všeobecně říci, že čím dříve se dítě narodí, tím je jeho porodní váha nižší. Zachraňujeme děti narozené ve 24. týdnu, vážící méně než půl kila. Vyvstává ovšem otázka:Jsou schopné si matky představit život s takovýmto dítětem?

15.11.2018 v 12:30 | Karma článku: 16.76 | Přečteno: 693 | Diskuse

Marta Kučíková

Jak na sviňky nevrlé

“Devadesát devět?” ptám se mírně shrbené signory, a dodám: “Všechno nejlepší k narozeninám - vypadáš nanejvýš na osmdesát!” Zle po mně mrskne namalovaným okem. Vyhrknu: “Ty máš tak sedmdesát... maximálně. Promiň, vidím už blbě!"

15.11.2018 v 12:07 | Karma článku: 35.64 | Přečteno: 2268 | Diskuse
Počet článků 39 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 45

Sledujte mě dále na Pihovata.cz

Jsem snílek se zálibou v krásných věcech a návodech ke štěstí. Takže mě, prosím, nikdy neberte úplně vážně :)

 

Najdete na iDNES.cz